Spiritualita čili duchovnost

    Slovo duchovní zpravidla označuje něco netělesného, nehmatatelného, nějaký stav mimo fyzickou realitu. Může též označovat povědomí o vlastním nitru a způsob spojení s vyšší energií nebo s vyšší mocí. Duchovnost se popisuje jako orientace na božské sféry, ale také jako spojení člověka s vesmírem.

    Duchovní prožitky pocházejí z osobních kontaktů a zkušeností s posvátnou nebo božskou přítomností. Tato představa je nedílnou součástí parapsychologických cvičení a tímto způsobem se dosahuje poučení, že člověku nestačí pouhé vstřebání rozumem a srdcem, ale musí to být vlastní, skutečný zážitek.

    Duch je tou nezbytnou životní silou, která lidi motivuje a ovlivňuje jejich život, zdraví, chování a vztahy. Během duchovního rozvoje se obvykle předpokládá, že se člověk připojí k vyšší síle, která je obecně dostupná prostřednictvím nejhlubších vrstev nitra. Dostali jsme hotový základ vnitřní spirituality při narození, nebo se duchovnost teprve vyvinula? Jestliže spiritualitu definujeme jako "jádro" čili podstatu své osobnosti, plyne z toho, že duchovnost je přítomna v každém člověku a podobně jako ostatní schopnosti má vývojový potenciál.

    Zdá se, že touha člověka dosáhnout výš, dotknout se něčeho vzdálenějšího, zaplavila také sdělovací prostředky. Běžně o tom píší články v časopisech o životním stylu, které jsou často jaksi povrchní. Avšak nyní roste také počet zasvěcených diskuzí o celé oblasti a spiritualita je stále více v popředí zájmu.

    TRANSFORMACE KONFLIKTU

    Člověk může pozitivně transformovat a měnit své energie a tím také svůj postoj ke světu. Každý sice neumí vizualizovat své představy, ale jistě každý má nějaký druh představy, kterou lze využít. Energie se řídí myšlenkou a podle toho ,co si právě myslíme v různých situacích, se mění. Na základě tréninku dokážeme ve vědomém stavu poznat, jak jednat konstruktivně a nereagovat v defenzívě. "Být nad věcí" se naučíme pomocí meditace a do určité formy soustředění, jaké dosahujeme při činnostech, kdy se musíme absolutně zaměřit na přítomnost. Je to stav podobný vědomé meditaci. Nic není nemožné, svoji energii a tok svých myšlenek můžeme vytrvalým tréninkem , sebekázní, sebevýchovou navigovat tak, abychom mohli žít plný a šťastný život.